• Barbara Tesařová

Ondra: Ze své nedokonalosti jsem udělal přednost

Ondrovi je sice jen 17 let, ale už je úspěšným modelem, i když stále studuje v Olomouci cestovní ruch. Svoji nedokonalost se snaží využít i na sociálních sítích a dělat o naší nemoci osvětu. Jaké je přijít o vlasy z pohledu muže?

Jak u tebe vypadávání vlasů začalo?

Asi ve 13 letech jsem měl krizové období, kdy se mi stalo hodně nepříjemných věcí a důsledkem toho mi po prázdninách začaly padat vlasy. První jen malé jizvičky, které ale přerostly v kolečka, a tak jsem se s mámou vydal nakoupit různé šampóny a další prostředky proti vypadávání vlasů. Netušili jsme nic o nějaké alopecii.


Do měsíce a půl jsem byl úplně bez vlasů. Což bylo těžké, byl jsem v pubertě, na základní škole a děti mi to dávaly dost sežrat. Postupně mi vypadaly i ostatní chlupy po těle. Šli jsme na kožní a zjistili, že mám alopecii. Už čtvrtý rok se různě léčím.


Jakou léčbu jsi vyzkoušel?

Spoustu věcí. Různé masti s kortikoidy a UV záření, ani jedno moc nezabralo. Vyrostlo mi pouze takové chmýří. Pak jsem chodil na docela drastickou věc – injekce do hlavy. To hodně, hodně bolí, ale zabralo to a vlasy, obočí i řasy mi narostly. Jenže pak přišel zase velký stres a bohužel to všechno vypadalo. Začal jsem tedy zase od znova – mastičky, prášky, UV záření. Zkoušeli na mě i tekutý dusík. Potom jsem to asi rok vůbec neřešil a samo od sebe mi vyrostlo obočí a řasy. A teď chci opět zkusit ty injekce, jsou to nějaké kortikoidy.


Jak se to stalo, že si jako holohlavý prorazil v modelingu?

Když jsem šel na střední školu, tak jsem se snažil ze svého nedostatku udělat přednost, a to se mi myslím povedlo. Na začátku covid období mě oslovila agentura, že se jim líbí mé fotky, že jsem fotogenický a pozvali mě na casting. Pak jsem šel na další a klaplo to. Líbí se jim právě to, že jsem jiný, na to se v modelingu dost kouká. Díky tomu, že nemám vlasy, tak mám velmi výrazné rysy v obličeji. Fotím hodně portréty, ale i různé art fotografie, kdy mě různě namalují, i třeba právě na hlavě.


To muselo těm spolužákům ze základky docela vytřít zrak?

Je to tak. Čím víc člověk ukáže, že je sebevědomý a je v pohodě, tím méně si k němu okolí dovolí. Sebevědomí je pro mě do života hodně důležité. Ty vlasy ani tolik ne, nepotřebuji je k životu. I když zkouším stále nějakou léčbu, je to spíš zvědavost, co se stane nebo ne. Občas si i říkám, že bych je už možná ani nechtěl, kdyby mi pak třeba zase měly vypadat. Jsem rád, že na střední škole už jsou vyspělejší lidé, kteří to přijímají.

Pořídil sis někdy paruku?

Jednu jsem si koupil, ale nebyl jsem to vůbec já. Neměl jsem potřebu ji nosit. Nebyla vůbec levná, ale leží mi tady. I když byla kvalitní, tak prostě to nevypadalo dobře. Pánskou paruku je opravdu těžké udělat dobře, v těch dlouhých vlasech u žen se hodně skryje. Už si žádnou další určitě nepořídím. (smích)


Všichni říkají, že u chlapů je to přeci v pohodě, když mají holou hlavu. Co si o tom myslíš?

Určitě to v pohodě není. Já měl delší vlasy, taky to pro mě byla rána. Ale prostě jsem přijal to, že alopecie není nic hrozného, je to vzhledový problém, nejde o život. Určitě je asi lepší, když se mi to stalo takto mladému, mohu to lépe vstřebat a přijmout, než když bych byl starší a měl vlasy třeba 40 let a najednou mi vše vypadalo. Alopecie mi dala spoustu možností, i když mi to něco i vzalo.

Tvůj problém je asi určitě stresový. Na internetu se ale řeší také hodně příčin třeba ve stravě nebo střevní mikroflóře, jak na to pohlížíš?

Myslím si, že většina lidí to má stejně jako já stresové. Je důležité začít ve své hlavě. Trápit se nějakými dietami, které mi nedělají radost, když mohu dát dohromady svoji psychiku, mi přijde zcestné. U mě to bylo stresové, vím to. Pravidelně docházím na terapii a nestydím se za to. Spousta lidí v ČR to stále bere jako tabu, ale není proč. Mám kolem sebe další lidi, co dochází k psychologovi, je určitě dobré pro sebe něco udělat. Vždycky říkám, že si to lidé musí nejdříve vyřešit v hlavě, u alopecie to rozhodně platí.


Setkáváš se s tím, že si lidé hned na první pohled myslí, že máš rakovinu?

Na sociálních sítích mě sleduje poměrně dost lidí a samozřejmě se na to ptají. A tak se o tom snažím mluvit, vysvětluji, co alopecie je, snažím se dělat osvětu. Jsem rád, když se mi lidé ozvou na TikToku nebo Instagramu a jsou rádi, že o tom mluvím, protože oni ten problém také řeší.

283 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše