Doktor Athanasios Stefanis je jedním z předních odborníků na alopecii v České republice. Několik let pracoval v FNKV Centru zdravých vlasů, nyní přijímá pacienty v AKESO poliklinice v Praze. Jeho posláním je vracet lidem vlasy a věnuje tomu celý svůj profesní život. Povídali jsme si o nových možnostech léčby i transplantaci vlasů.
Co tě přivedlo ke studiu medicíny?
Nejdříve jsem studoval IT, ale chtěl jsem být víc aktivní a mít kontakt s lidmi. Tak jsem z Řecka cestoval do Velké Británie a studoval tam farmacii. Po studiu jsem neměl problém získat v tomto oboru práci, bavilo mě to, ale měl jsem zájem dělat něco víc. Chtěl jsem také mít lepší znalosti medicíny. Tak jsem se díval po jiné zemi, kam bych mohl jít medicínu studovat. Měl jsem nějaké známé v Česku a Karlova univerzita je hodně známá, tak jsem to zkusil a vzali mě. Nejdřív jsem si myslel, že to jen zkusím, ale neměl jsem vůbec problém, všechny zkoušky jsem udělal na poprvé. Bylo to pro mě jednoduché. (smích)
Proč ses pak rozhodl pro obor dermatologie?
Máme na výběr z hodně oborů, dermatologie mě zaujala, přišlo mi, že mohu dělat něco pro lidi, změnit jim život. Navíc tu mohu dělat i vědu a výzkum. Nechtěl jsem být jen zavřený v laboratoři, chtěl jsem kontakt s lidmi. Jsem vlastně docela introvert a potřeboval jsem se otevřít.
Hodně se zaměřuješ na alopecii, proč ses ubral touto cestou?
Hlavní důvod, proč jsem vůbec zůstal v České republice, bylo trichologické centrum ve vinohradské nemocnici u pana profesora Arenbergera. Když jsem studoval medicínu, měl jsem sen, že vytvořím vlasy. Nevím proč, chtěl jsem lidem pomoci s vypadáváním vlasů, protože jim na tom záleží. Pan profesor mi řekl, že nelze vlas jen tak vytvořit, ale já si stále myslím, že to je budoucnost medicíny.
Nejdříve jsem si myslel, že ke mně bude chodit hodně mužů s androgenetickou alopecií, ale najednou ke mně chodilo plno žen s alopecií areatou. Zapojil jsem se pak do první studie ohledně alopecie areata v ČR s lékem ritlecitinib (Litfulo) v roce 2018. Nyní ho už konečně máme na trhu a využíváme k léčbě.
Nemyslíš si, že budoucnost bude spíše bez vlasů?
Je to tak, že se zvyšuje počet lidí s alopecií, zvyšuje se stres, takže je to možné. Bude záležet také na módě, když přijdou do módy holohlaví lidé, tak to tak bude. Ale můj sen je stále pomáhat lidem vlasy mít. Jsem i rád, že se hledají nové léky na alopecii. Teď se řeší zase nová studie s novým lékem, který už se více zaměřuje jen na alopecii, potlačení imunity pro tento problém. Je to důležité, protože nechceme narušit celý imunitní systém, ale jen tu část, která je zodpovědná za padání vlasů.
Nejde ale ani tak o vlasy, ty jsou opravdu estetická záležitost, ale co chlupy, ty na těle máme z nějakého důvodu. Obočí a hlavně řasy jsou důležité, nebo chloupky v nose a v uších, ty nás chrání a blokují cizí tělesa, vlhkost atd. Stejné je to s řasami a okem. Bez vlasů a vousů dokážeme žít, ale když nemáte chlupy opravdu všude, už je to problém.
Někteří lidé se bojí, že z malého ložiska přijde celkový výpadek, jak to je?
To je stejné jako u jiných autoimunitních onemocnění, jsou lidé, kteří to onemocnění měli v dětství a pak nikdy. Asi 80 % lidí má ložiska, která se jen vracejí. U 12 % lidí se vlasy obnoví samy, třeba změnou životního stylu, snížením stresu, po nemoci, těhotenství apod.
Alopecie areata je klasifikovaná jako nejizvící alopecie, tedy ty vlasy (folikuly) tam někde stále jsou. V případě jizvící alopecie je to ale nevratné, víme všichni, jak vypadá naše pokožka, když máme jizvu, tam už nic nevyroste. Když byste s výpadkem vlasů nic nedělali, autoimunitní reakce stále zůstává, vlasové kmenové buňky nemůžou stimulovat růst nových vlasů a jsou „spotřebované“, a proto docílit růstu vlasů po více než 10 letech bez ničeho je těžší. Fakt je, že paměťové zánětlivé buňky, které jsou zodpovědné k pokračování autoimunitní reakce zemřou za 7–8 let, ale když jsou pořad aktivované a jejich produkce není utlumena (například léčbou), zase se obnovují.
Měli bychom s tím tedy pořád něco dělat, abychom ochránili zánět a nenechali buňky usnout. Není to tak stoprocentně u každého, ale u většiny ano. Vím o případech, kdy lidé pořád něco zkouší, různé léčby, nic se třeba neděje a pak po delší době se probudí. Paměťové buňky by se měly stimulovat. Je to stejné jako s očkováním, také se musíme přeočkovávat v řádu x let.
Co je příčina alopecie?
Imunitní systém je komplikovaná věc, a to je stejné pro všechna autoimunitní onemocnění. Pokud nejde o androgenetickou alopecii, tak většinou není geneticky podmíněná. Ano, můžeme mít některé části tohoto onemocnění v genech, ale neznamená to, že se musí projevit. Musíme brát v potaz, že se smísí geny matky a otce i z předešlých generací. Geny nám předurčují náchylnost k autoimunitním onemocněním obecně. Alopecie tedy může propuknout u kohokoliv.
Jak se autoimunitní onemocnění projeví? Jde o životní styl a další faktory. Když je člověk šikanovaný, hodně ve stresu, má problémy, může nám to autoimunitní onemocnění rozjet. Také silné virové infekce, operace, narkóza nebo očkování. Nikdo bohužel neví.
Z vinohradské nemocnice ses přesunul na soukromou kliniku, mohou se k tobě stejně lidé objednat?
Určitě ano, máme smlouvu s pojišťovnami a přijímáme pacienty. Není problém se ke mně dostat, vím, že v FNKV nyní mají dlouhé čekací lhůty kvůli nedostatku doktorů. Pokud jde ale o olumiant a další podobné léky biologické léčby, zatím je nemůžeme předepsat, musíme být biologickým centrem. Je to v řešení, abychom tu mohli poskytovat kompletní péči. Je kolem toho byrokracie s pojišťovnami. Už teď ale pacienty s alopecií léčíme, děláme testy, diagnostikujeme. Ohledně JAK inhibitorů spolupracuji s paní profesorkou Arenbergerovou, takže v případě nutnosti se dá vše zařídit. Tato léčba je hlavně pro lidi, kteří nemají vlasy vůbec nebo větší výpadek na hlavě. Pokud máte jen menší ložiska, budeme zkoušet jinou lokální léčbu. V budoucnosti bude více možností. Další lék na bázi JAK inhibitorů bude v létě, jak už jsem zmiňoval, je více cílený než současné možnosti léčby.
Kromě toho děláš i transplantace vlasů?
Ano, není to tady na klinice, ale dělám to na klinice v centru Prahy. Je to podle mě skvělá možnost pro lidi zvláště s androgenetickou alopecií, případně i jizvící. Zrovna teď ve středu jsem 12 hodin transplantoval. Spolupracuji tu s lékařem z Turecka, který má s transplantací vlasů 30leté zkušenosti.
Za mě je určitě lepší dělat takovou operaci tady, kde člověk žije než kvůli tomu jezdit do Turecka (což je oblíbená destinace pro transplantaci, pozn.). Je to stále operace a může se stát, že člověk řeší nějaké problémy, které pak třeba nastanou a kvůli tomu nepojedete zpět do Turecka. Také si tam člověk musí dát pozor, kam na transplantaci jde, plno klinik toho zneužívá a neprovádí to třeba ani atestovaní lékaři.
Transplantace vlasů je na celý život?
Dá se to tak říct, my zaručujeme 10 let, ale mám pacienty, co už jsou po ní 20/30 let a mají stále všechny vlasy. Je hlavně důležité se starat i o ty ostatní vlastní vlasy. I zbytek vlasů může padat, takže je potřeba brát nějakou výživu pro vlasy, používat séra, dobře se o ně starat. Transplantované vlasy vám nevypadnou, nejsou citlivé na hormony jako naše vlastní vlasy. Stejně tak i část našich vlasů, zejména na týle, ty lidem s androgenetickou alopecií vždy zůstanou. Právě odtud používáme vlasy pro transplantaci. Do budoucna by mohlo být možné i tyto vlasy namnožit.
Kolik taková transplantace vlasů stojí a jak probíhá?
Je to náročná práce, dělá nás to několik a několik hodin. Stojí to kolem 100 000 Kč, záleží na rozloze. Když to porovnám, třeba transplantace prsou stojí kolem 180 000 Kč, takže to je pořád dobrá cena. V jiných zemích Evropy nebo v USA je to i mnohem dražší.
Člověk je pod anestezií. Nejdříve nahromadíme vlasy ze zbylých ložisek, pak vytvoříme malé řezy na pokožce, tam vlasy vkládáme, je to jako sázení plodin na poli nebo na zahrádce. Ale děláte to třeba 2 000x. Je to opravdu náročná práce, moc lidí to tu nedělá.
Pan doktor má profil na Instagramu, na YouTube sdílí videa o alopecii a najdete ho i jako člena naší skupiny o alopecii na Facebooku.