Kája: Miluju paruky!

Mladá studentka a influencerka Karolína Hospodková šíří osvětu o alopecii mezi mladými lidmi. Na sociálních sítích ukazuje svůj každodenní život bez vlasů nebo s parukou.

---

Kdy se u tebe poprvé objevila alopecie?

Alopecie se u mě poprvé projevila v deváté třídě na základní škole, kdy se mi na hlavě objevila dvě malá kolečka vypadaných vlasů.

Řešila jsi hned nějakou léčbu nebo až když vypadala většina vlasů?

Zpočátku jsem to neřešila, ale když vlasy stále nedorůstaly, vyhledala jsem pomoc kožní lékařky. Ta mi bohužel vůbec nepomohla, a tak jsem začala aktivně hledat někoho, kdo by mi dokázal skutečně pomoci.

Zkoušela jsem tekutý dusík, různá hnojiva a přípravky na růst vlasů, olejíčky, šampony, doplňky stravy, ale nic z toho nepomohlo.

Jaké vlasy jsi měla předtím?

Měla jsem dlouhé, špinavé blond až světle hnědé vlasy, které byly spíše řidší.

Víš, jaká příčina výpadku mohla u tebe být?

Nemám nic lékařsky potvrzené, ale myslím si, že šlo o kombinaci stresu a oslabené imunity.

Opět ti začalo něco růst, je to léčbou nebo co myslíš, že se změnilo?

Jelikož jsem změnila prostředí i životní styl, věřím, že mi vlasy rostou hlavně díky tomu, že už nejsem pod takovým tlakem. Stresové situace teď zvládám mnohem lépe než dříve. Léčba růst samozřejmě podporuje, ale myslím si, že kdybych byla v neustálém stresu, samotná léčba by příliš neudělala.

Jaké byly tvé pocity, když to poprvé začalo?

Vůbec jsem to neřešila, protože to zpočátku nebylo vidět.

Jak se s tím vyrovnávalo tvoje okolí?

Rodina to nesla celkem špatně, ale v té době mi to nedávali vůbec najevo a podporovali mě, jak nejlépe to šlo, takže jsem nic netušila. Dlouho o tom nikdo jiný nevěděl, ale jakmile se to dozvěděli kamarádi, začali mě velmi podporovat.

Pomáhá ti sdílení na sociálních sítích?

Svůj život s alopecií jsem na sociálních sítích začala sdílet primárně proto, abych se s celou situací lépe vyrovnala. Později se to proměnilo v touhu šířit osvětu. Snažím se ukázat, že nemít vlasy je úplně v pořádku a že se s tím dá žít stejně jako s nimi.

Je těžké být středoškolačkou, posléze vysokoškolačkou a řešit vypadávání vlasů?

Ano, bylo to pro mě velmi náročné. Fyzicky mě vyčerpávalo každodenní upravování vlasů, abych to zakryla, a psychicky mě ničil strach, že to někdo odhalí. Ten se pak sčítal se stresem ze školy. Momentálně jsem s tím už ale úplně vyrovnaná a vůbec to neřeším.

Máš ráda paruky?

Paruky miluju! Je to skvělá možnost, jak se vyjádřit přesně podle toho, jak se zrovna v daný den cítím.

Co bys řekla lidem, kteří přišli do styku s alopecií teď poprvé?

Ať si z toho nedělají hlavu. Alopecie není konec světa, i když to na začátku tak vypadá. Je dobré zjistit příčinu a vyzkoušet nějakou léčbu. Alopecie mě naučila že vlasy z nás nedělají to, co jsme.