Můžete ji znát z Instagramu jako Dívku bez korunky, tedy bez té vlasové korunky. Katka se s alopecií pere již mnoho let. Má to na střídačku, měla roky bez vlasů i s vlasy, jaké to je čekat, co si pro nás naše tělo připraví?
Kdy a jak u tebe začala alopecie?
Začalo to, když mi bylo dvanáct, přibližně v půlce prázdnin. Seděla jsem zrovna na gauči a mimoděk si sahala do vlasů, když jsem si najednou nahmatala holé místo. Dost jsem se tenkrát lekla a hned jsem to šla říct mamce. Asi za týden jsme společně dojely za nejbližší kožařkou, která určila, že se jedná o alopecii areata. Aktuálně nemám vlasy, chybí mi řasy na jednom oku, takže si je na jednom lepím. Ale to je zatím všechno. Člověk nikdy neví.
Zkoušela jsi nějakou dostupnou léčbu?
Za ty roky jsem toho vyzkoušela opravdu hodně. Začali jsme v prvních letech nasazovat injekčně vitamin B, který ale vždy zabral třeba jen na necelý rok, lysina se vždycky vrátila. Pokaždé na jiném místě, pokaždé jiné velikosti. Asi v pátém roce mojí diagnózy jsem navštívila nemocnici v Ústí nad Labem, kde jsem podstoupila laserovou léčbu, která se osvědčila nejlépe a své vlasy jsem po ní měla snad pět let. Samozřejmě různé vodičky, olejíčky, vitamíny, a dokonce bohužel i kortikoidy mám za sebou také.
Co nová léčba olumiantem, zvažovala jsi to?
Popravdě jsem o tom moc načteno neměla. Určitě je super vidět takové výsledky. Ale jsem zaprvé v takové fázi smíření, že to ani nezvažuji a zadruhé, určitě chci počkat, až uvidím více výsledků a individuálních případů. Ale pravděpodobně bych do toho nešla hlavně kvůli vedlejším účinkům, u kterých mám dost vysokou pravděpodobnost výskytu.
Jaké bylo se vyrovnat se ztrátou vlasů, jak reagovalo okolí?
Myslím si, že vyrovnanost s alopecií není nikdy úplně jistá. Měla jsem zatím světlejší, ale i temná období. Převážně jsem ale v současnosti vyrovnaná a vděčná, protože je mi alopecie velkým duševním zrcadlem. Okolí reaguje převážně pozitivně. Co se týká přátel a rodiny, všichni jsou naprosto skvělí. Na veřejnosti se reakce lidí dost liší. Někdo nepřetržitě zírá, někdo zase odvrací zrak. Několikrát, naštěstí to nebylo tak často, jsem se setkala s posměšky. Jednou mě zase, je to docela nedávno, pustí nějaký pan v autobuse, abych se posadila, protože samozřejmě dedukoval nějakou vážnější nemoc. V jedné bývalé práci jsem zase dostávala dost vysoké spropitné. Později mi došlo proč.
Nosíš teď nejvíce paruky/šátky/nic?
Teď přes léto chodím hlavně bez paruky, protože v tom vedru to ani jinak nejde. Ale jsem dost zimomřivá, tak hádám, že za pár týdnů už zase paruky budou na denním pořádku. Šátky občas nosím taky, ale spíš vycházím bez pokrývky.
Paruky máš ráda, to vím. :) Jaké máš zkušenosti s nimi, kde nakupuješ? Nějaké rady pro ostatní?
Paruky jsou jako tetování. Pořídíš si první a už chceš další. Aspoň já to tak mám. Dohromady jich doma tak dvacet bude, ale už se trochu krotím. Všechny mám zatím syntetické, z pravého vlasu jsou pro mě zatím finančně nedostupné. Každopádně nejradši mám vlasy od Blanky (nahlave.cz), často jsem objednávala přes Vinted, kde často najdeš i nenošené a za super ceny. Každopádně moje nejoblíbenější a nejčastěji nošená je z Aliexpressu. Není to úplně košer, ale je fakt skvělá. Důležité je si pořádně pročíst recenze.
Viděla jsem, že jsi i nějaké vlasy měla, teď už máš ale zase holou hlavu, jak to u tebe postupuje?
Ano, měla. Asi čtyři roky zpátky mi bývalý přítel oholil hlavu, na které jsem měla tak třetinu vlasů. Nechávala jsem si ten zbytek asi na milimetr. Před dvěma lety už mi docela obstojně začaly vlasy opět růst, tak jsem je nechala a měla vlastně dost velkou radost. Někdy na podzim téhož roku jsem šla na očkování, ale souvislost mě do nedávna nenapadla. Přesto, do měsíce od vakcíny mi vypadalo kompletně všechno. Tedy, co se vlasů týče. Tak to i zůstalo, jen mi k tomu přibylo jedno holé víčko.