• Barbara Tesařová

Recenze: Bez vlasů

Asi bych tomu úplně neříkala recenze, protože já nejsem žádný knižní kritik. Ale je to jediná kniha svého druhu z českého prostředí, takže si myslím, že by měla patřit do každé knihovny člověka, kterému vypadávají vlasy.

O knize vím už nějaký ten pátek, ale zaměstnaná starostí o mimino a při všech zákazech a příkazech kolem koronaviru jsem nebyla schopná si ji pořídit dříve, a tak jsem dala jasný příkaz, kupte mi ji k narozeninám.


Vlastně to není kniha, je to komiks. A tak skvěle zpracovaný komiks. Myslím, že můžu říct, že to je skvělá grafická práce, přeci jen jsem pracovala v marketingu a leccos už viděla. Je to moc hezké, a tak nějak lehce uchopené. Myslím, že Terka (pokud jí takto familiárně mohu říkat) vybrala skvělou grafičku. Na úvod musím také zmínit, že Terku znám z různých marketingových soutěží a konferencí a vždycky jsem obdivovala, že chodí bez paruky. Jak už jsem psala, mně je v zimě moc zima a v létě se bojím, že se spálím. :)


Celá kniha jako by mi mluvila z duše. A myslím, že každému, kdo trpí alopecií. Ještě navíc jsem zjistila, že máme společnou zálibu, vyšívání. Já jsem se tomu teda nevěnovala tak dlouho, ale jako mladší jsem to milovala. Ty různé bavlnky a vzory. No jo to byly časy.

gif

Terka se teda v knize svěřuje, že to pro ni vůbec nebyly lehké časy, a ještě do teď není se ztrátou vlasů úplně ztotožněna. Což pro mě asi nebyl takový problém. Samozřejmě ze začátku jsem byla zdrcená, proč zrovna já a co mám dělat. Ale myslím, že během 2 maximálně 3 let jsem s tím normálně žila a neřešila, co si kdo myslí. Terce podle knihy hodně pomohlo vyrazit na seminář, kde se úplně cizím lidem ukázala bez paruky a byl to skvělý pocit. Ti lidí neměli žádné předsudky, skamarádili se a brali ji takovou, jaká je. A to je přesně to, co si já myslím. Je to všechno jen v naší hlavě, lidem je vlastně úplně jedno, jestli jsme oranžoví, růžoví nebo bezvlasí. Když si sami vsugerujeme, že nás nepřijímají takové, jací jsme, přijde problém. Ale pouze náš problém.


Díky tomuto blogu už se mi pár žen svěřilo s jejich problémem s vypadáváním vlasů, a i když jim vlasy padaly třeba úplně malinko, přišly si, jakoby je hned všichni zavrhovali, zle se na ně dívali a soudili je. Přitom opak je většinou pravdou. Lidé si menšího výpadku vlasů sotva všimnou, je to jen náš vnitřní pocit. Samozřejmě když ze dne na den ztratíme polovinu ochlupení, lidé si všimnou, ale stejně nás nijak nesoudí, ale spíš se bojí o naše zdraví a chtějí nám pomoci. Pamatuji si to jako včera, když se většina mých spolužáků na vysoké škole bála, že mám rakovinu. A já poctivě každému vysvětlovala, že jsem úplně zdravá, jen mi strašně padají vlasy. Na jednu stranu ta jejich starost byla moc hezké gesto.


Takže rada na závěr, kupte si Terky komiks, je to moc hezké dílo a pomůže vám to přijmout své „nedostatky“. A druhá rada je, jsme krásní takoví, jací jsme. Není se za co stydět. S vypadáváním vlasů se za svůj život potýká většina obyvatel této zeměkoule a že zrovna my jsme to odnesli trochu víc, s tím nic neuděláme, Hlavu vzhůru!

gif

35 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Alopecia areata

Co je vlastně alopecie? Dá se léčit? Jak to probíhá? Spousta otázek. Nejsem odborník, takže vám správné odpovědi bohužel nedám, ale ráda vám

Koho s alopecií sledovat?

Kam na Instagramu a Facebooku zamířit pro obsah o vypadávání vlasů.