• Barbara Tesařová

Povolání snů

Tak schválně, kdo z vás dělá to, co chtěl jako malé dítě? A kdo z vás dělá to, co ho opravdu baví? Já si zatím na svou práci vůbec nemůžu stěžovat a uvidíme, jak to bude do budoucna. Jaká cesta mě k tomu vedla?

Jako malá jsem nechtěla být princezna, ale herečka nebo zpěvačka. Ani na jedno jsem neměla vlohy a vůbec jsem netušila, jak hrozně náročná povolaní to jsou. Naštěstí mě to pustilo. Když jsem končila základní školu, tak se mi v hlavě zrodil lepší nápad. Chtěla jsem být grafičkou. Hodně jsem kreslila, bavilo mě to, chodila jsem na různé kreativní kroužky. Moje máma ale moji vizi úplně nepodporovala, a tak jsem šla prostě na gympl. Ale nepustilo mě to, učila jsem se sama ve Photoshopu a Illustratoru, chodila jsem na kurzy kreslení. Dělala grafiku pro školu, školní časopis atd. Před vysokou jsem dělala i stáž v grafickém oddělení a jela na letní kurz grafiky. Ale to stejně u přijímaček na grafické školy nestačilo. Asi jsem zase takový talent neměla. Ale maturitní zkoušku z dějin umění a výtvarky jsem stejně dala za jedna.


Když se mi zhroutil tenhle sen, tak jsem moc nevěděla, kam pokračovat. Byla jsem vždycky velký sportovec a taky mám docela dobré organizační schopnosti. No a našla jsem docela fajn obor, management sportu při UK FTVS. Ekonomika, marketing, management, k tomu spousta sportování. Byla jsem spokojená. Už při škole jsem začala pracovat v jedné IT firmě v marketingu a součástí mé práce bylo překládání IT textů z angličtiny do češtiny. Nějaké to psací střevo jsem myslím vždycky měla, už na základní škole jsem psala články do školního časopisu, na střední jsem ho vedla, no a občas jsem si tak do šuplíku psala i nějaké povídky a příběhy. Dokonce jsem jeden čas psala články pro jeden fanouškovský server FC Liverpool v ČR.

gif

Pak přišla skvělá nabídka organizování sportovních turnajů, o čemž jsem už psala dříve v článku o Evropských sportovních firemních hrách. No a po škole jsem se rozhodovala co dál, chvíli jsem ještě pracovala v IT, ale už to chtělo změnu. Nabídka dělat marketing v KPMG, což je pro hodně lidí z oboru ekonomiky a managementu vysněná práce, byla opravdu zajímavá a já si vůbec nevěřila, že bych ji mohla dostat. Klaplo to a já se mohla 4 roky zdokonalovat v organizování akcí a hlavně psaní. Trochu jako slepý k houslím jsem přišla k internímu časopisu, o čemž už jsem také dříve psala, a tak jsem psala a psala a psala. Dělala rozhovory s mými velmi zajímavými kolegy a určitě mi hodně pomohla i zpětná vazba od mého šéfa a další kolegyně editorky.


Takže když jsem se začala na mateřské „nudit“ (protože tam se člověk nikdy nenudí, spíš jsem prostě měla potřeba dělat něco jiného než mateřského), tak jsem se rozhodla zkusit štěstí v copywritingu. A jsem za to hrozně ráda. Zatím teda mám relativně málo práce a jsem úplně vytížená, ale doufám, že až Honza postupně půjde do jeslí, tak si budu moci přibírat práce více a rozjet to pořádně, protože psaní je opravdu to, co mě hodně baví. To asi vidíte i tady na blogu. :)


Takže někdy to vaše vysněné povolaní může být něco, co už vlastně nějakou dobu děláte, ale ani jste nevěděli, že by to mohlo být ono a ta životní cesta vás k tomu nějak dovede.

9 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše